Ropovod z Azerbajdžánu do Turecka - naděje pro Evropu???

Ropa z Kaspického moře je nadějí pro Evropu. V tureckém přístavu Ceyhan končí ropovod vedoucí z Baku. Je to jediný ropovod z Kaspického regionu, vedoucí mimo ruské území.

Rusko protestovalo proti tomu, že ropovod vedoucí z Baku přes Tbilisi do Ceyhanu, druhý nejdelší na světě po ruském ropovodu Družba, obchází jeho území. Ztratilo tak výhradní kontrolu nad vývozem ropy z Kaspického moře.





Turecká vláda nepřijde v projektu zkrátka. Vybírá totiž daň 20 amerických centů z každého barelu ropy proteklého Ceyhanem. To znamená desítky milionů dolarů za rok. Na mnohem víc si ale přijde ázerbájdžánský partner v projektu - ropná společnost Socar, řízená příbuznými tamního prezidenta Alijeva.

Jenže ropovodu z Baku hrozí zase jiná nebezpečí. Od přírody i od lidí. Ropovod je veden přes Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko zónou častých zemětřesení. A také zónou politických otřesů. Ázerbájdžán je dosud v téměř válečném stavu s Arménií a v Turecku bojují kurdští separatisté proti vládě.



Měl by to být argrument pro vstup Turecka do EU? Stane se Turecko energetickým mostem mezi západem a východem?
Turečtí politici uklidňovali na konferenci v Madridu (květen 2006), že výstavba ropovodu vedoucí přes Turecko do Evropy není ohrožena. Avšak dohoda Turkmenistánu s Ruskem z května 2007 o výstavbě nového plynovodu vedoucího do Moskvy, vnáší do do problému kolem ropy a plynu v Kaspickém regionu nové otázky.

Více v článku Ropovod z Turecka, naděje Evropy i Iráku

a Russia clinches gas pipeline deal