Soutěž na téma rozšiřování Evropské unie

“Rozšiřte si obzory”
Evropská cena pro mladé novináře na téma rozšíření EU má své národní poroty
Praha, 25. února 2008
Celoevropské soutěž “Rozšiřte si obzory”, která je určena mladým žurnalistům z celé Evropy ve věku od 17 do 35 let, má od včerejška své národní poroty. Ty vyberou v národních kolech vždy jeden vítězný článek za danou zemi. Cílem soutěže je povzbudit mladé Evropany k reflexi jejich názorů, vyzvat je k tomu, aby se podělili o své náhledy na politiku rozšíření Evropské unie, a ukázat jejich spisovatelský talent.
Slovinsko při svém předsednictví v Evropské unii v první polovině roku 2008 vyzdvihuje na první místa jednacího pořádku rozšíření EU a evropské vztahy ke kandidátským zemím Unie. Zejména země západního Balkánu prosperující z připojení k Unii by měly být vybrány jako hlavní témata.
Soutěž, jež má uzávěrku 15. března, je určena mladým Evropanům, kteří se jejím prostřednictvím mohou podělit o své vize budoucnosti Evropy a o to, jak rozšíření EU ovlivňuje jejich zážitky a životy.
V dubnu národní poroty složené ze zástupců médií vyberou jeden vítězný článek z každé země.
V České republice ohodnotí předložené články a vyberou vítěze Jan Punčochář, místopředseda
Syndikátu novinářů České republiky, Romana Slaninová, redaktorka rubriky Zahraničí v časopise Rytmus života a Kateřina Křenová, redaktorka a editorka Českého rozhlasu – Rádia Česko. Jako další se zapojí do práce poroty Martina Pešková z tiskového odboru Zastoupení Evropské komise v České republice.
Národní poroty budou hodnotit soutěžní práce podle významu informací ve vztahu k tématu, podle originality, žurnalistického stylu a kvality textu, schopnosti zaujmout čtenářovu pozornost a úsilí vynaloženého při přípravě článku.
Všech 35 národních vítězů bude pozváno ke společné cestě po zemích západního Balkánu v červnu 2008. V jejím průběhu navštíví hlavní města Chorvatska, Srbska a Slovinska. Bonusem k zážitkům z cesty bude pro mladé novináře možnost zúčastnit se závěrečné konference se zástupci médií z různých zemí. Tato konference se bude konat ve slovinské Lublani.

Pravidla soutěže v kostce:
Evropská cena pro mladé novináře na téma rozšíření EU je první cenou určenou pro mladé
spisovatele, studenty nebo novináře na volné noze ve věku od 17 do 35 let z členských zemí EU,
kandidátských zemí (Chorvatska, Turecka, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie) a potenciálních kandidátských zemí (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé hory, Srbska a Kosova podle rezoluce UNSCR 1244). Přihlašované práce by měly být publikovány v roce 2007 nebo 2008 a měly by být napsány v jednom z oficiálních jazyků EU nebo jednom z jazyků kandidátské nebo potenciálně kandidátské země. Účastníci se mohou do soutěže přihlásit prostřednictvím webových stránek soutěže www.EUjournalist-award.eu. Na stránkách soutěže jsou také k dispozici kompletní pravidla a podmínky pro účast v soutěži, dále pak články na téma politiky rozšíření EU, zajímavé tipy pro kariéru žurnalisty a kontakty na organizaci mladých evropských novinářů.
Soutěž je spolupořádána Evropskou komisí (Generálním ředitelstvím pro rozšíření) a organizací
European Youth Press.
Kontakt pro tisk:
Dana Jelínková
Omnimedia Public Relations s.r.o.
Tel. : +420 221 419 220
Email : d.jelinkova@omnimedia.cz

Prezidentské volby v Rusku

Rusové volí svou novou hlavu státu. V zemi, kde slunce vychází a zapadá, byla a je předvolební a volební nálada občanů stejná jako každý všední den. Snad jen s tím rozdílem, že se během dneška dojde do volební místnosti. Účast u voleb není povinná. V některých oblastech Ruska, aby se zvýšila volební účast, nabízí firmy lidem levnější potraviny a další výhody, když přijdou volit. V některých oblastech dokonce lidé dostávají za volbu bonbóny. Malinko jako děti u lékaře. Ruští občané také očekávají zdražení cen po volbách. „Je tomu tady tak už zvykem, že ceny potravin rostou každý měsíc, ale v poslední době nerostly,“ říká mladý student Lomonosovy univerzity. Snad možná právě proto, aby lidé byli na chvíli uchlácholeni a v tak důležitou chvíli nezaškrtli na volebním lístku někoho jiného. Jak uvádí jedno české přísloví: Plný břich, rozum tich. V Ruské federaci to platí dvojnásobně.
Moskevská volební místnost je podobná našim evropským. Snad jen s rozdílem, že před vstupem do volební místnosti musíte projít bezpečnostním rámem a případně prokázat svou totožnost Milici. V mém případě jsem dostal ještě upomenutí, že fotit se smí jen s dovolením předsedy volební komise. U stolů sedí většinou mladí lidé, kteří mají na starost zaznamenávat, kdo k volbám přišel. Kolem dokola obrovské místnosti se pohybuje několik mužů od Milice. Každý příchozí volič, po prokázání totožnosti dostane velký formulář pro vyplnění. Odchází sám za bílou plentu, kde vše důkladně vyplní. Byl jsem překvapen, jakým způsobem se hlasy sčítají. Krabice, respektive skříňka, do které se hází vyplněné hlasy, sama dokáže pomocí laseru počítat hlasy pro jednotlivé kandidáty. Po volbách stačí zadat tisk na připojené tiskárně a výsledky voleb jsou na světě. Na rozvojové Rusko velmi silná technologie. Na zdech visel plakát s kandidáty a někteří voliči si ho důkladně pročítali. Škoda jen, že ne všechny fotografie kandidátů byly ve stejné kvalitě. Například u fotografie Vladimíra Žiriňovského došla asi v tiskárně barva, protože nebyl ani barevný, ani černobílý. Není divu, že se u plakátu těsnala spousta lidí. Volební kampaň v ulicích v podstatě vůbec neprobíhala. Upozornění na volby bylo jen prostřednictvím Ústřední volební komise, která rozmístila upoutávky na plakáty, nafukovací balóny a třeba i na lístky do metra. Na dotaz, zdali mohu fotografovat, mi bylo předsedou komise sděleno: „Musíte jít do desátého patra budovy, tam Vám dají potřebné potvrzení.“ Bohužel v desátém patře nikdo nebyl. Někteří ruští voliči se rozhodli k volbám nepřijít, protože nemohou vyplnit na volebním lístku políčko proti všem, které ještě v posledních volbách na blanketu bylo. „K volbám nepůjdu, ani jeden kandidát se mi nelíbí,“ uvádí pracovník ochranky.
Na první pohled se zdá, že volby jsou velmi demokratické. Ano, oficiálně jsou. Voliči si mohou vybírat ze čtyř kandidátů. Pravda je ovšem schována hluboko pod povrchem. K volbám se dostali jen ti, kteří měli „požehnání“ Kremlu. Například bývalý ruský premiér Michail Kasjanov byl Ruskou ústřední komisí odmítnut k registraci pro volbu prezidenta. Napadá jen otázka, zdali na rozhodnutí komise neměla vliv Kasjanova ostrá rétorika proti vládní politice. Na pondělí jsou v Moskvě připraveni protestovat odpůrci voleb. Nedostali ovšem povolení od moskevských úřadů k demonstraci, tak se „počítá „ s nasazením policie.
Pravdou je, že Ruská federace není schopna přijmout demokracii západního typu. Nikoliv že by nechtěla, ona totiž ani nemůže. Ruský národ je dlouhodobě zvyklý na autoritářskou vládu v zemi. Většině lidí se i snad v podstatě líbí, že se nemusí o nic starat, že za ně rozhodne někdo jiný. Právě proto je současný prezident Vladimír Putin tak populární. Dokázal po Borisi Jelcinovi stmelit rozpadající se Rusko a dát Ruské federaci novou podobu. Vladimír Putin byl a je leadrem. Nemůže být potom divu, že když V. Putin ukáže na někoho, kdo by mohl být v čele Ruska, tak budou Rusové věřit svému současnému prezidentovi. Jaké bude celkové rozuzlení po víceméně jisté výhře Dmitrije Medvěděvova a jaký vliv na mezinárodní společenství si Vladimír Putin ponechá, se ukáže v následujících měsících.